Dobrý...,přidám pár dalších.

Zuby, koupel, ruce - proč já mám jít první? Já byla minule, teď ať jde ona...
Nádobí, zametání - proč pořád já ? Já to dělám pořád a ona nikdy, jen úkoly...
Věci ze sušáku - nebudu to uklízet, to nejsou moje věci...
Věci z pračky pověsit - proč pořád na ramínka ? Mě to nebaví, večer ( 18 - 19 hodina ) to věšet nebudu....
BOty, taška - neustále se to válí v chodbičce, která je maliná a člověk ptřes to hned demčenými dveřmi zakopne a letí vpřed do obýváku. Upozorňování jako by nebylo...
Krabička na svačinu - jakmile nastává víkend, zapomíná se na ní vesele až do pondělního rána...
Bačkory na nohy - neustálé !! napomínání. Za den aspoň milionkrát a stejně, chodí si bosky a pak chrchlají a mají rýmu...
Příprava jídla na stůl ( večeře, oběd svačina ) - uklidit stůl znamená POUZE A JEN odsunutí věcí kamsi....
Převlečené věci mají mít pod stolečkem - mají zaházené za postelí a denodenně je musí pak lovit včetně učení, knížek, pastelek, hraček, dek a polštářů....

Jestli tohle fakt přežiju, přežiju cokoliv...