Na prvním stupni dítě na víkendy a prázdniny úkoly nedostávalo, ale v přiměřené míře mi úkoly připadají jako normální součást školy - možnost pro dítě samostatně aplikovat to, co se naučilo ve škole, zjistit, zda si to pamatuje i po skončení vyučování a skutečně tomu rozumí, zjistit, zda je schopno pracovat samo nebo potřebuje pomoc a ujištění, procvičit motoriku (např. u úkolů z psaní), logické uvažování (třeba aplikace mluvnických pravidel, matematika), paměť (ty zmiňované básničky, násobilka, vyjmenovaná slova...). Plus opakování napomáhá uložení do dlouhodobé paměti, rozvíjí se obecně schopnost učit se, dítě si má možnost utvořit s pomocí rodiny (a v návaznosti na svou individualitu) studijní a pracovní návyky, rozvíjet volní vlastnosti ke studiu a práci potřebné. Naučí se vnímat domácí přípravu a samostudium jako přirozenou součást studia a života, až bude domácí přípravu opravdu potřebovat, nebude to najednou šok "to se mám ještě doma učit, proč, když jsem dřív nemusel".