zkus to opačně - navaž kontakty se slečnama (pokud je to vážnější vztah než pár týdnů)... ženské jsou (obvykle) spolehlivější kontakt než chlapi...
když zavoláš (potencionální) snaše, že tě mrzí, že ten krásný dárek od nich je pořád nedořešený, je víc než pravděpodobné, že synáčka popožene... to že je necháš přijet na dušičky se syny, je vtáhne víc do rodiny a dost možná vás víc stmelí - poděl se s nima o práci kolem jídla, zajděte do hospody, pojmi to jako cestu k soudržnosti...
chápu, že je pro rodiče těžké se s tím smířit, ale děti (i dospělé) jsou prostě téměř vždy svým způsobem sobecké, nikdy nedocení, že kvůli jejich besídce celou noc pečeš cukroví, že u nich vysedáváš při jejich nemoci, že pro jejich radost makáš do padnutí... jen můžeš doufat, že si to jednou uvědomí, až budou totéž podnikat pro své vlastní děti...
jo a taky bychom neměli zapomínat, že to jak se budou děti jednou chovat k nám, si nastavujeme často sami tím, že okoukají, jak se chováme my k jejich dědečkům a babičkám - bez ohledu na to, jak jiní jsme my než byli oni