Valkýro, jo, je to možné, že se různé hrůzostrašnosti tvoří i dneska.
Já zůstávám celkem ušetřena, děti ve škole vyráběly jen keramiku, ta docela ušla.
No a jedno dítě chodí do ateliéru k akademické malířce, tam se také učí různé techniky a tvoří jako o život, ale výrobky jsou naštěstí celkem příčetné, pet láhve apod., co popisuješ, to naštěstí neproběhlo
Já jsem jako dítě také tvořila jako o život, ale rodiče byli zdrženliví v tom, co veřejně vystaví, což znamená, že nevystavovali vlastně nic, jen jeden mnou vyšívaný hadřík je k vidění u maminky v kuchyni dodnes.
Já jsem v tomhle benevolentnější, vystavím si ledacos, co mi děti přinesou, i si rámuji výkresy, pro mě to má duši, nepotřebuji profesionální dokonalost.