Monty, opět shoda.
Synovi je 14 a už pár let se nehlásí.
Nehlásil se tedy asi nikdy, ale když byl menší, tak měl tu volnost samozřejmě jinou.
Když není ve škole nebo doma je buď na kroužku bowlingu, nebo na kroužku fotografování, na plavání , na fotbálku, na kole , nebo někde venku s kamarády.
Občas se seberou a jedou do města do kina, na motokáry nebo na ledovou kávu do Cross café a připadají si jako velcí kluci ....
Ví, že jsem starej špión a když budu chtít, všechno vyšpióním, tak mi, myslím, v podstatných věcech nelže.
Povídáme si, ví, co si o všem myslím, ví, že je jen na něm, jaké bude mít doma pohodlí a volnost.....ani já se nezpovídám, kam jdu, kdy přijdu apod.
Telefony se nenaháníme.
Chodí k nám i synovi kamarádi a kamarádky že třídy, jsou fajn, když jsem náhodou doma , sami přijdou si popovídat, dáme si limču nebo čaj, nakrájím jim ovoce .....mám je ráda.
Jediné, co jsem nechtěla bylo, aby mi sem syn, když nejsme doma, vodil cizí děti, které neznám, jen spolužáky.
A to dodržuje.
Zatím je na něho spoleh.
ŤUKY ŤUKY ŤUK !