Přidat odpověď
Kudlo,
tobě to ale nikdo nevtloukal roky do hlavy.
Val tu psala i o tom, jak se k ní chovala matka - dost podobně, jako moje ke mně - jenže já mám jinou povahu než Val, takže jsem na její kecy kašlala.
Přesto jsem nesla velice špatně, že o mně matka tvrdila, jak jsem ošklivá, i přede mnou. A neustále to každému cpala na potkání. Naposledy to zkoušela ještě před cca pěti lety. Konverzace v restauraci s mojí známou.
Známá: "Máte takovou chytrou a hezkou dceru, tak co si stěžujete."
Matka: "Chytrá je, to ona byla vždycky, ale hezká mi teda nepřijde."
V mých pětatřiceti už to bylo jen trapné, ovšem v dětství mi to fakt vadilo a trvalo mi hodně dlouho, než jsem se přes to přenesla. Přitom mi dělala daleko horší věci, který mi s odstupem času přijdou jako legrační vzpomínka na praštěnou matku, ale tohle ve mně bylo roky.
Takže já Val chápu, že to není úplně jednoduchý, přestože sdílím tvůj názor na to, že je úplně OK a zbytečně si bere kecy ostatních lidí k srdci.
Předchozí