Přidat odpověď
Taky bych v tomto případě volila variantu v tichosti vyhodit a říkat toho co nejmíň ("my toto s manželem nejíme" bych třeba neříkala vůbec, ale klidně bych pochválila to, co k pochválení bylo - že to bylo vizuálně pěkný, klidně bych řekla, že děti bohužel nemůžou třeba oříšky, takže to oříškový cukroví nemohly ani ochutnat, ale že jim chutnalo X, jestli by ho mamka nemohla zkusit upéct příště).
Pokusit se zajistit kvalitní suroviny mi přijde jako dobrej nápad, třeba to přinesení másla v listopadu a předstírání, že bylo levný, mi přijde super věc.
Asi bych to brala z tý stránky, že to mámino cukroví nemá jen hodnotu toho cukroví, ale hodnotu jejího času a toho, že na vás myslela, a s tímhle vědomím bych byla asi ochotna, pokud jsou vztahy jinak dobrý, se dopustit i nějaký "bílý lži", moc nekritizovat, co už bylo uděláno,a snažit se směrovat napříště.
Předchozí