Přidat odpověď
Ráchel,
no jo, postarat, ale v rámci možností - když bylo těch sourozenců osm, tak z jednoho gruntu prostě nemohli mít všichni stejnou "životní úroveň". Oni dostávali nějaké deputáty, ale bylo to často spíš formální.
Z matčiny strany jsme "ze selskýho" a bohužel naši předkové z obou stran byli ti nejmladší z gruntu. A ty osudy nic moc. Když si čteš matriky a kroniky, tak často zjistíš, že jako žebráci končili i potomci ze selských nebo mlynářských rodin... když jich bylo moc přeživších, vždycky to někdo odskákal. Takže se stávalo, že v rámci jedné vesnice byl nejstarší bratr majitel největšího statku a ten nejmladší obecní chudej.
Předchozí