Martino - pak chápu ten výsměch a skepsi.
Já mám naštěstí kliku, že znám i mnoho pohodových a spokojených rodin (a sama mám - svou vlastní i z obou stran obojích rodičů), na které dnes už nikdo nevěří a jen se prostě smíří s myšlenkou, že "všude je něco" a nedá se s tím nic dělat...
Pokud to tedy beru jako příbuzné, s nimiž se běžně stýkáme, mezi nimiž jsme vyrostli - ti nejbližší.
Když půjdeš až do prastrýce švagrové tchýně zeťova dědečka, pochopitelně něco najdeš