Někdy je to dokola, někdy z nich padají moudra, ze se divím. Třeba nedávno se me dcera ptala, jak je mozne, ze práce lidi je čím dal tim min fyzicky namáhavá, protoze lidskou sílu nahrazují stroje a počítače, a přesto berou lidi vic a vic peněz než dřív. Nebo syn přišel s tim, ze lidi nemůžou byt z opic, protoze to by opice přece uz vyhynuly (resp vyvinuly se v lidi a zim padem by tu zádné dnes nezbyly).
Jindy se rozpovidaji o kamaradech a situaci ve třídě, trosku mi tak daji nahlédnout do toho, co je pro ne aktuálne dulezite, co je trápí, uvedomuju si, ze vic řeším ty provozní veci než emoční, tak je dobre se nad tim pozastavit, ukázat ze je vnímám i jako bytosti a ne jen jestli maji úkoly, myly si ruce a cistili zuby.