Zajímal by mě váš názor na situaci a na člověka jako takového: Pár Klára a Štěpán, znají se cca rok a půl, z čehož on je skoro půl roku pracovně mimo a nevidí se, nicméně došlo na seznámení s rodiči. S jeho matkou se viděli tak 4x. Klára má dítě z předchozího vztahu,a toto dítě má svého milujícího otce. Oba mají svojí domácnost. V době Štěpánovy nepřítomnosti se Klára párkrát, asi dvakrát, sešla se Štěpánovou maminkou, podruhé v parku v přítomnosti dítěte. Ovšem maminka ji čím dál častěji atakuje svým velmi aktivním zájmem o návštěvu a po asi tomto desetiminutovém setkání i s dítětem, napsala Kláře, že je moc ráda že konečně poznala ono dítě, jak je skvělé a jak už teď je má ráda...používá výrazy jako vy moje děti atd...ráda by Kláře ve všem pomáhala, radila a rozhodovala..o což Klára zrovna moc nestojí. Co si o takovém "už zpočátku" příliš "aktivním" přístupu skorotchýně myslíte ?? V době kdy není Štěpán doma, chodí Štěpánovu domácnosti dvakrát týdně kontrolovat, nakupuje nové věci,myje okna, vyměnila zámek atd. :) Ještě musím dodat že žije sama. Klára je o 10 let starší než Štěpán. Je Klára přecitlivělá a skorotchýně moc hodná, nebo je to "nějaké divné" už teď? Díky za postřehy !!