naši rodiče mají dohromady dvě a půl rekreačních nemovitostí a dva a půl bytů. stěžují si, jak musí na těch chalupách dřít, často chtějí od nás pomoct s rekonstrukcí, se dřevem, se zahradou. my ani nemáme hotové svoje bydlení, hypotéka na 30 let, a ještě jsou zklamaní, že to máme tak malé, že tam nemáme žádný pokoj či vejminek navíc pro ně. no kde bychom na to asi vzali, a oni sami nám nepřispěli

samozřejmě mě napadlo, že kdyby v rodině nebylo těch nemovitostí tolik, mohlo by to být pro všechny víc v klidu. (tj. že by se něco prodalo a peníze by se rozdělily nám - maldejm tak doufám, že si na ty jejich chalupy vezmou jednou svoje vnoučky, než děti vyrostou. možná.

jistě, jsem ráda a hrdá, že jsme si bydlení zajistili sami bez pomoci, ale nějak mě nedojímá kňourání mých rodičů či tchánů co a jak oni na těch chalupách, když mám sama starost s teplou vodou u nás doma a fakt ani nemám chuť se tam angažovat, protože tam jezdit nemůžeme a pokud se to bude někdy v budoucnu prodávat, bude mi to celkem nanic...