Já bych se hlavně zamyslela nad tím, zda nemá máma přece jen pravdu. Popřípadě bych se zeptala někoho jiného, třeba svého sourozence, nebo někoho, kdo vás dobře zná, zda jim to také připadá, jako mámě nebo zda se máma mýlí. Pokud se máma skutečně mýlí, tak bych se zajímala, proč vlastně nadržuje synovi, a co jí na dceři tak vadí, že na ni nasazuje. Jinak to jako nějaké velké zklamání nevidím, jen jako malou roztržku.