Přidat odpověď
A co vlastně s tím může dcera dělat, aby jí bylo dobře??
Co může dělat s nepřijatelným chováním jiného člověka, který nemíní nic měnit, jemu situace náramně vyhovuje?
Pokud dceru ty řeči stresují (právem, protože to jsou podpásovky a zároveň negativní nevyžádané komentáře, prakticky verbální útok), tak jak se může postavit k útokům matky?
a/ Ohradit se (což dělá a matka na to dlabe), takže reálně snášet to, rozumově matku poslat k šípku, ale emočně se vystavovat stresu, protože tohle chování prostě je útočné a dceři ničí nervy.
b/ Poslat matku do háje a přestat se s ní stýkat (a nést si pak pocit viny, že má špatné vztahy s matkou, ačkoli v tomto případě by to byl akt sebeobrany, agresivně se chová matka, dcera nemá morální povinnost nechat se trápit jedovatými poznámkami nikoho,ani matky), ovšem osekat vztahy s matkou taky není příjemné řešení
Předchozí