Míšo, tak nějak podobně to má můj syn, on se na tu danou věc těší, chce tam jít, ale přesně, když dojde na věc, jít se oblíkat, chystat, tak je to někdy děs....prostě má problém přejít od jedné věci ke druhé a potřebuje na to hodně času...a jelikož to o něm vím, tak prostě všechno děláme s předstihem, jakýkoli pokus o nátlak a spěch je téměř jistou zárukou, že to skončí hysterikem....a přitom on tam vlastně chce, jenom prostě nezvládá v tu chvíli tu změnu...chce to pevné nervy, ale když to člověk přijme a přizpůsobí tomu jednání s ním, tak to jde celkem v pohodě...