To je zajímavé, kolik holek chodilo v dětství na kluka... Já teda taky, ale já jsem skutečně neměla vlasy na to, abych je měla dlouhé. Ovšem to ostříhání na kluka mi bylo asi podáno tak, že se mi to líbilo, úplně jsem si na tom zakládala, nenosila jsem jeden čas ani náušnice, prostě jako kluk. Potom jsem si ale vlasy narůst nechala, nebylo to teda nic moc, ale nikdo mně do toho nekecal. Mamka mě rozhodně neshazovala, spíše chválila, otec se nějak nevyjadřoval vůbec. Babička také celkem chválila, pořád říkala, že mám moc hezké nohy, jak jsem pěkně štíhlá, je to docela zajímavé, protože mamku zase spíš srážela, no asi se poučila a ty chyby už u mě nedělala. Sebevědomí mi ale dokonale pošramotili vrstevníci, takže problémů jsem měla do dospělosti až až i bez rodičů .