Slovně oceňuju hezké, dobré, správné věci nebo chování, autenticky, nikoli účelově. Myslím, že je dobré děti vést k tomu, aby měly radost, když se někomu jinému něco povede, obecně k pozitivnímu přístupu k lidem. Protože to je samé přece nijak neohrožuje, jejich hodnota je stejná bez ohledu na to, jestli někdo umí něco, co já ne.

Ale hodně to samozřejmě souvisí se sebevědomím a s tím, že je zásadně potřeba nesrovnávat. Nikoho s nikým, nikdy, protože to ještě nikomu nic dobrého nepřineslo.