Chtěla jsem napsat, že nevadí, ale vybavil se mi dost starý zážitek někdy na konci střední školy, kdy mi táta vykládal o jakési dceři známých, které se vyspala s rektorem jisté presižní školy a proto tam byla přijata. Tehdy mi přišlo, že mi naznačuje, že kdybych nebyla blbá, tak to taky tak udělám a měla jsem na něj zlost

Jinak moje máma skutečně preferovala mou sestru, ale to jsem nevyvozovala z pochval. Sestra se dobře učila a svého času chodila do moderní gymnastiky a dle mého pochvaly, které dostala, byly zasloužené. Ta preference byla nikoliv z důvodu výkonnosti, ale z důvodu povahy. Sestra v dětství mámu vždycky poslouchala a udělala, co jí bylo řečeno, kdežto já se s mámou hádala, když jsem měla pocit nespravedlnosti. My jsme si s mámou nesedly povahově.