Vůbec mě nenapadlo, že by se chválením osoby A mohlo ublížit osobě B. Ale v jedné debatě něco takového zaznělo. Tam to ovšem vypadalo spíš tak, že chválícímu nejde ani tak o tu chválu, ale spíš o to ublížit.

A co se dětí týče. Mám jedináčka, takže vyváženost řešit nemusím. Myslím, že za "normálních" podmínek se najde důvod k pochvale u každédo dítěte. Jedině snad v trochu nevyvážených situacích jako (uvedu extrém): jeden sourozenec malý Einstein skládající synfonie a současně skvělý sportovec a druhý sourozenec ve všem průměrné až podprůměrné dítě, případně pokud jeden sourozenec má nějaký handycap bych to asi hlídala.