Jo holka,jistotu máme všichni jen jednu... když bylo za co,tak jsem vždy pochválila a kidně jednoho před druhým,ne že si budu s tím jedním někde něco špitat,jednou jsme rodina,tak řešíme vše společně.

Možná čím víc se rodič snaží,a nejen v tomto,tím víc je to špatně,proč nebrat věci a neřešit tak jak přichází...

Tento pocit nemusí sdílet jen 2 sourozenci,hodně často je to v rodinách, kde jsou 3 děti a dost často s právě to prostřední cítí opomíjené a mnohdy právem,někde to ti rodiče nedělají úmyslně,ale prostě první dítko je 1.dítko,poslední kolikrát zase bývá benjamínek a to prostřední tak nějak je mezi tím

A naposledy,nemusí to být jen o sourozencích-mě matka nikdy nepochválila,neřekla nikdy seš dobrá a tak,ale co si vzpomínám,často vytahovala co a jak dělají děti od sousedů či od známých,takže taky super,ne?