No ale je otázka, do jaké míry tu představu "rodina - konec srandy" podporuje či formuje okolí, výchova atd. Protože rady "neblbni, do třiceti cestuj a užívej si, než bude utrum" člověk dneska slyší prostě běžně a furt, i tady. Jestli to na něj nemá trochu negativní vliv, a kdyby do něj takto okolí nerylo a preventivně nestrašilo, jestli by třeba nezjistil daleko dřív, že si dovede užívat života i s rodinou...