"Ono je to možná i o výchově nebo nátuře. Já jsem nikdy v životě, ani v mládí, neměla pocit, že člověk žije jen pro sebe a za sebe... že jsem já, co chci já, pak dlouho dlouho nic, a pak teda když se uvolím, resp. rezignuju na své požitky, tak se mohu nechat mírně omezit okolím."

Žženo,

pro mě bylo naopak velmi osvobozující si přesně tenhle pocit na chvíli dopřát - a pak jsem byla vcelku bez problémů zase schopna se "angažovat ve prospěch celku"