Nepohrdám těma lidma, soucítím s nimi. A ty řeči o tom, co je zdravé a nezdravé, rozumné a nerozumné ve chvíli, kdy to sama nemusím podstupovat, mi připadají stejně pokrytecké jako rady vizážistek, které samy mají skříně hadrů, ale jiným radí, aby si koupily kvalitní bílou košili, džíny a vlněný svetr, a tím ušetřily, protože si ve skutečnosti nedovedou představit, že jednoho dne už jim ty tašky hadrů nikdo zadarmo nedá.

Ano, když má člověk dost potěšení, snadno si jedno odepře, když nemá žádné, může ho rtěnka za třicet korun zachránit před totální beznadějí.