Mne teda hodně překvapuje, jak se tady některé pisatelky přehánějí v tom, kdo víc promoci odsoudí jako "šaškárnu, opičárnu " apod. Nějak to nechápu. Když už to nebudu brát jako svým způsobem poděkování rodičům, tak i v případech, kdy se dítě na studiích živilo samo, je to svým způsobem rituál, zakončující nějakou etapu. K zakladaterlkce - rozhodně bych se to snažila synovi nějak v klidu vysvětlit, aby mu došlo, co přesně Ti na celé situaci vadí. U nás se syn živil celá studia sám, na první promoci - pro mne nejdůležitější - mne pozval, jinou rodinu nemáme - takže já, jeho slečna a naše nejlepší kamarádka, která ho zná od mimina. Promující syn s ramenem v ortéze (a přesto mu to za to stálo). Na druhou promoci jsem jet "nesměla", ale to vyplývalo přímo z charakteru školy, kdy závěrečný ceremoniál byl veřejnosti nepřístupný. Ale právě proto bych se synovi snažila vysvětlit, že další promoce jsou sice fajn, ale ta první je možná nejdůležitější.