Delete,
to hodně záleží na konkrétním dítěti - u každého je to jiné.
U syna bylo jediné "náročné" období zhruba od roku do těch cca dvou a půl, kdy byl jak motorová myš, neustále někam lezl, měl každou chvíli nějaký úraz a byl k neuhlídání. Pak už to byla pohoda, on ani nikdy neměl takové to období "proč", resp. měl ho až v době, kdy ty otázky byly zajímavý i pro dospělýho, nebylo to takové to úmorné a neustálé dotazování se na každou pitomost. Když pominu to příšerný období hyperaktivního batolete, tak byl v podstatě zlatý dítě a pořád je. S ním vlastně nejsou žádný problémy, který by nějak zvlášť zatěžovaly. Proto s ním taky lidi rádi tráví čas; kromě mojí matky, s tou jsou vyloženě povahově nekompatibilní.