Tak já se zamyslela a nic takového neobjevila. Asi hodně dlouho už si říkám, že možné je všechno a takové věci moc neříkám...
jo vlastně jednu věc vím dobře, asi tak ve třiceti jsem říkala manželovi, že na stanování už jsem stará a pod stan mě nedostane, s tím ať nepočítá (jinak stanování i pod širákem jsem zažila mockrát a měla jsem ráda, a s manželem také, když jsme spolu začínali chodit)... no ale pak jsem si na to připadala stará a unavená a zaznělo mé kategorické NE, už nikdy
no a máme děti a já se moc těším, až spolu budeme spát pod hvězdami a i pod ten stan bych jela
což ještě dodám je snadno splnitelné, protože manžel odpor ke stanování neměl nikdy a stan už máme koupený
a děti jsou samozřejmě všemi deseti pro