Prodáváš v papirnictví? Kdyby ti tam chodila nějaká matka a chtěla něco, co píše jako redys pero, ale není to redys pero, tj. zvládli by s tím i prvňáci, nebo štětec "ultratenký, tak akorát měkký a s takovou a takovou špičkou...", tak to jsem já
Nejstaršímu jsem dávala pastelky, barvy a štětce dětem do rukou od okamžiku, kdy projeví zájem a schopnost nevypíchnout si oko, tj. tak od roka a půl, dřív voskové bločky, které se dobře drží batolatům. Mladší dva si je sami brali i v mladším věku, tedy brali je bráchovi. Tak jsem taky byla překvapená, když mi sousedka s o fous starším synem, tehdy asi čtyřletým, říkala, že ještě nikdy nemaloval barvami. A nedávno mě překvapila učitelka v první třídě, že hodně dětí neumí bezpečně zacházet s nůžkami. Inu asi neměly příležitost se to naučit. Můj tříletý, když mě viděl se staršími dětmi, mermomocí musel plstit jehlou, sice jich pár polámal, ale to tvůrčí nadšení a ta statečnost, když se nedal odradit bůhvíkolikátým píchnutím, byly obdivuhodné.
Mě trochu tahají za uši hlášky ohledně toho, aby se děti neušpinily, nespadly apod. Nesahej na to, je to špinavé, nechoď na tu klouzačku, TY DĚTI (moje
) na ni naházely kamínky, nelez tam, spadneš, pojď, bude pršet, musíme honem domů...