Existuje mapa domácích školáků, ale určitě tam nejsou všichni:

https://www.google.com/maps/d/viewer?mid=1Fm-iizfJP-06BtRsi3gg0WZ21TQ&hl=en_US&ll=49.2317995652322%2C16.728043650000018&z=7

Tam se dá najít nějaká ta komunitní škola, což by mi u vás přišlo jako nejlepší řešení. Případně pokud mátě prostředky, tak domácí učitel, který by se s dítětem účastnil různých akcí domškoláků je také řešení.

Chodit do školy jen občas se dá, na naší zcela běžné až zpátečnické škole to tak měla holčina několik let, ze zdravotních důvodů, do školy chodila, když zdravotní stav dovolil, jinak se učila doma, každé pololetí byla přezkušovaná. Ale o nějakém fungování v kolektivu to v tomto případě není, to dítě nemá šanci fungovat v běžném režimu školy. To nemusí nutně znamenat, že je vyčleňované, když ve škole je, spíš že funguje ono a třída jako dva paralelní světy.

Takové to uvolňování na jeden den v týdnu je rizikové, protože pak nestíháš řešit, co kdy má dítě na který den mít. Když je to navíc vždy stejný den v týdnu, stačí, aby tam byl předmět, co ho mají málo (všechny výchovy, takže pravděpodobnost, že se to stane, je velká, plus prvouka, ta je jen 2x v týdnu) a už máš problém se zameškaností v tom předmětu, navíc bez ohledu na důvody, tohle se v běžných školách nerado vidí, protože povinná školní docházka je chápána doslova, tedy je jedno, co dítě umí a dělá, hlavní je si to odchodit . No a když je zřejmé, že to nejsou zdravotní důvody, bere se to a řeší jako záškoláctví (i přes sociálku), a na zdravotní důvody se pak vyžaduje razítko od doktora, jinak zase sociálka, protože kdo neposílá dítě do školy, tak ho určitě zanedbává, že jo, zatímco ty děti, co jsou tam od půl sedmé do pěti, tak mají dokonalou péči .

Takže já bych šla do domácí školy pod vstřícnou školou, když bude blízko, tím lépe protože v takové škole se dá domluvit i na té částečné docházce a účasti na školních akcích s kmenovou třídou (on je na to nárok, ale na nevstřícné škole ti vysvětlí, proč to nejde a když si to budeš chtít vynutit, tak to bude horší, než kdyby to nebylo). No a kdyby nebyla ta blízká vstřícná škola, tak hledat tu komunitní, je jich také dost, máme jednu i v našem pidiměstečku a v okolí jich je víc. V takové škole přeci jen to fungování v kolektivu funguje i při nepravidelné docházce lépe, protože občas docházející dítě tam není jedno z třiceti, ale plus mínus podobně jsou na tom všichni nebo skoro všichni a navíc je tam těch všech míň, takže v něčem výjimečný je většinou každý.