Problém je Supermatko v tom, že není to co se tady jako totéž skutečně totéž. Také jsem hledala tady v tématech a vlastně jsem o to víc začínala být v hlubší a hlubší depresi, co kdo a kde děláme špatně...
Přitom my jsme s dcery tátou vše dělali vlastně dle psychložky správně, jen ona byla už tak zatvrzelá a tak přesvědčená o tom, že je v právu a celý svět se staví proti ní, že se do deprese dostávala také - začala říkat, že ji takovýhle život nebaví... Potřebovala slyšet od odborníka, že to co rodiče chtějí je správně a vysvětluje jí návaznosti proč... Dává jí na sezeních co jsem pochopila úkoly a po měsíci se jí ptá, jak se to či to osvědčilo v praxi. Už ví, že nemůže brát některé věci, řeči od učitelů ve škole tak vážně - třeba to o jejích právech... Je zbytečné ze sebe dělat alkoholika a dítěti ustupovat...