Druhou VŠ bych skutečně necítila povinnost financovat, ba ani přispívat.
Kvůli první VŠ jsem ochotná se "kousnout", aby dítě mělo dost na studium toho, co opravdu chce, i když je to třeba v jiném městě nebo tak, a nemuselo se pokud možno živit samo (přivýdělek na vlastní záliby klidně, ale ráda bych na VŠ své děti v základu živila).

Nicméně, po dokončení jejich VŠ chci také žít, třeba rozmařile cestovat a tak.

Jsou jistě okolnosti, kdy bych přispívala na postgraduál nebo na druhou VŠ, ale rozhodně by to bylo dosti nesamozřejmé. A to nejsem macecha.