Celkem mě zaujalo předešlé téma, trochu se mě totiž také týká. Co mě ale překvapilo, byl názor, že spousta maminek radši drobné podnikání opouští a jde pracovat, pokud má tu možnost. Takže se ptám, pokud byste měly možnost zaměstnání, využily byste ji?

A teď o mně. Já jsem začala podnikat na mateřské ze zjevných příčin - finanční nedostatek. A protože jsem se nemohla rozhodnout, co bych měla dělat, rozjela jsem dva úplně odlišné obory. První bylo již zmiňované finanční poradenství a potom jsem začala doučovat angličtinu a vést v naší obci kroužky aj. V poradenství se mi fakt dařilo, spíš to teda byly hlavně hypotéky, uspokojil mě ten pocit spokojenosti lidí, k tomu se začala dobře rozjíždět i aj. Potom nastalo období, kdy jsem skoro neviděla děcka (a zároveň ale klientům neuměla říct ne - co kdyby už pak žádný nepřišel, že), velmi těžko jsem zvládala dva úvazky (nevím, jak to vysvětlit, ale hypotéky mě velmi dobře živily, ale aj jsem odmítla pustit - to byl pro mě pravidelný zdroj příjmů, přestože kolikrát nekolikanásobně nižší..). No potom se nám naskytla možnost koupit byt na pronájem, pak ještě jeden a pak to znáte. Z velkého zatížení jsem se úplně zhroutila, nevyléčitelně onemocněla a hodně začala nad sebou přemýšlet a analyzovat svůj život.
Takže po zralé úvaze jsem opustila to, co pro mě bylo nejvíc stresové, ponechala si pouze aj (přestože občas ještě fušuju i do hypoték), začala se dávat do klidu (i když zdravotně je to někdy složité, některé dny bývám neskutečně unavená) a kromě aj jsem fakt ženou v domácnosti, starám se o nemovitost, domácnost a zahradu, trávím mnohem víc času s dětma a jsem naprosto spokojená. ALE! mám pořád tu jistotu několika pronájmů, takže ta jistota toho příjmu ne pořád. Stálo to za to? Nevím, teď jsem velmi spokojená, asi bych do tohoto stavu nebyla schopná dojít jako zaměstnanec, tudíž musím přiznat, že asi nikdy nepoznám výhody a nevýhody toho být zaměstnanec.