Kudlo, odpovím ti např. já.
Moje matka mě třeba mlátila - úplně bezdůvodně, kdykoliv se jí jen maličko cokoliv nelíbilo - mohla mít jen blbou náladu, a vším, co jí přišlo pod ruku - vařechou, smetákem, tyčkou od vysavače, byly mi tak čtyři, možná míň. Jakmile jsem trochu začala chápat, nastoupilo citové vydírání všemi různými způsoby, jako příklad uvedu "koho máš radši, maminku nebo tatínka?" - "tatínka" prásk, facka, že jsem spadla na zem. Její denodenní řev je nezapomenutelný, každé ráno jsem vstávala do řevu, budila mě vztekle atd. Podotýkám, že já jsem byla velmi hodné, nekonfliktní a mírné dítě, nezlobila jsem nijak, ani jsem si to nemohla dovolit. Hrála jsem si v drtivé většině sama, později jsem si četla. Nebarabovala jsem ani v pubertě. Těch příkladů bych mohla psát mraky, ale myslím, že to stačí. Nikdy mi nedovolila nic, co jsem já chtěla dělat, když jsem chtěla jít ven, přehazovali si mě s otcem jak bramboru, běž se zeptat maminky, běž se zeptat taínka atd atd, nechce se mi do toho dětství moc vracet, ale tvoje pochybovačné příspěvky a otázky mě donutily napsat aspoň něco. Nemohla jsem ani na střední školu takovou, kterou jsem chtěla já (jednoduše mě nepustili na intr). Nedokázala jsem se v té době vzbouřit.
Ne všechny matky jsou prostě opravdu MÁMY, a byť vím, že mě má máti ráda a jinak to NEUMĚLA, tak to ve mně zanechalo stopy na celý život, mimo jiné při výběru manžela (možná si některé z vás pamatují) a tak. Už dávno to neřeším, beru ji, jaká je, i když mi dodnes dokáže zvednout tlak na třista, stýkám se s ní celý život, někdy je to horší, někdy lepší, je fakt, že ona se teď už nějakou dobu snaží - ale jen proto, že jsem už někdy před cca patnácti lety vytyčila hranice (např. jsem odešla z návštěvy, když jen otevřela dveře a začala se vztekat (kvůli něčemu, co se mnou nesouviselo atp) a má strach, že bych se s ní/nimi přestala stýkat.
Nemusí ji ani moje děti.
Tvoje otázka působí tak, že už dopředu nevěříš, že některé matky se mohly chovat tak, že to skutečně strádání způsobilo, a to je to, co mi dost vadí - ty nedokážeš pochopit, že lidí jsou různí. Viz např. problémy co tu léta popisuje Valkýra, ono to prostě v takovýchhle rodinách jednoduché není a vymanit se z toho lze jen pokud má člověk velmi silnou povahu nebo obrovské štěstí na lidi, které potká pozdějc.