Ale nic, čeho by se běžný člověk mohl obávat. Syn má centrální katétr, měl ho opravovaný a vyztužený kovem. Pořád v tom rámu pípal, řešili to dlouho, ačkoliv jsme měli medical report. A pak - v okamžik, kdy tam syna drželi (což bylo frustrující, protože se nedomluví) začali řešit můj batoh. Blbec jsem tam měla tašku na převazy a v ní kovový peán (takové zaštipovací nůžky, které jsou sice na konci oblé, ale pořád relativně špičaté), na který jsem už dávno zapomněla, že tam je. Tak nastal výslech tou blonďatou bachařkou, který končil dotazem, jestli nechci skleničku vody