Zažila jsem totéž sama u sebe.
Podle mě je to přirozené: v roli "buzerovaného" dítěte se nikdo necítí motivovaný něco dělat. Nebere to, že dělá něco pro společný zájem, bere to, že to dělá pro rodiče, kteří ho nutí.
Jakmile je sám za sebe, bez velícího rodiče nad sebou, vezme věci za své a dělá je ve vlastním zájmu.
Proto já jsem úplně v klidu ohledně svých potomků, nijak zvlášť je neproháním a věřím, že jakmile budou mít na starost vlastní domácnost, budou automaticky udržovat stejné standardy, v jakých vyrůstají u nás.