Bydlíme s tchánem v dvougeneračním domě. Je mu 64 let, 15 let je vdovec. Bydlení s ním až na občasné malé hádky bylo docela fajn. Od léta se ale vše změnilo a je to čím dál horší. Nesmíme si nic vysadit na zahrádku, protože je jeho, nesmíme si nic dát do sklepa ani do domku na venkovní věci, protože je jeho. Všechno je tu jeho. Dala jsem nové záclony do společné chodby (ty předchozí jsem tam také dávala já) přiletěl na mně, kdo mi to dovolil, že nebudu hospodařit v jeho domě. K manželovi, svému synovi se chová stejně. Není s ním žádná řeč. Před 5 lety jsme dům opravili a brali jsme si na to půjčku. Z finančních důvodů tedy jiné bydlení nepřichází v úvahu. Dohoda byla, že opravíme dům a máme tu bydlení se vším všudy. Opravili jsme dům a bydlíme tu jak u cizích. Vím, že to byla naše chyba a rada není. Spíš se potřebuji vykecat.