Hroudo, tak jsem kdysi taky jela, naprosto vyčerpaná a zoufalá...a manžel u toho spal na kanapi - tehdy mi bouchly saze v hysterickém záchvatu a následovaly deprese. Pak jsem několik let jela na minimum v pomalém tempu, protože mi ubyla energie a cítila jsem se pořád unaveně, nemocně a vyčerpaně. teď se mi trochu ta energie vrací a občas jsem zase v tempu - a hrozně si to užívám, že mám něco konečně vyřešeno. Já měla třeba od minulého května zánět šlach na nohou, teprve včera jsem si uvědomila, že jsem při 2 rychloprocházkách neměla problém s bolestí (večer teda už jsem to cítila) a to jsem si taky strašně užívala, že můžu téměř normálně chodit...a taková blbost přitom