Já jsem s dětma třeba vařila, učily se to a považuju to za věnování se, bez nich by to bylo 10x rychlejší nebo nakupování jídla je se mnou vždycky bavilo, vlastně všechno, u čeho jsme si povídali a blbnuli. I učení třeba násobilky jsme dělali formou hry na školu s plyšákama, jeden to vždycky kazil. To mě bavilo, rozvíjet dítě a přitom si hrát. Asi jsem výjimka, ale nejvíc jsem si užívala hraní s Bárbínama, který jsem jako dítě neměla a moc se mi líbily, koupila jsem ke každý i Kena, aby mohly bejt svatby.