tak kdyby si to děti hodně přály, tak bych to dala, ale zjistila bych si, že se nenamáhám jen kvůli přání "jen tak vyřčenému", protože brnkačka by to určitě nebyla, to se naprosto shoduji se zakladatelkou. Takže jen v případě velkého a vážného přání dítěte.
Pamatuji se, že jsme přespávali jako pubertáci vedle sebe pod širákem, pod převisem a také na zemi v chalupě, tak kdyby o to stáli, vyšla bych vstříc. Asi bych všem dopředu dala vědět, že se nabízí přespání na zemi, spacáky jsou nutné s sebou, sprcha jen pro toho kdo bude chtít.. (předpokládám, že v koupelně by se nevystřídalo všech 10 dětí ) že když jde o jeden večer, tak to bude bez sprchování (a kdyby, tak to po posledním vytřu, horší katastrofu bych asi nečekala).
Nevím, jaký by si představovali program, (to bych dopředu trochu pozjištovala a třeba by to mou oběť jasně vyloučilo , zda občrstvení (zapojila bych děti, možná i návštěvu, ať si udělají chlebíčky sami), zda společenskou hru, počítače, film... kombinaci obojího. Umím si představit, že s nimi (se stejnými obavami jako zakladatelka, zda nebudu "trapná") dala nějakou společenskou hru (troufla bych si nějakou pro tuto věkovou kategorii... z toho, co se v celku v pubertě líbilo nám na táborech apod.) Ovšem určo bych se řídila tím v nejlepším skončit... a pak bych je pnechala jejich zábavě, korigovala kdyby vymysleli echt blbost.. nějak jsem se teď setkávala se slušnými pubertáky, tak si asi troufám... druhý den jasně ven.. a ten první den bych dala od nějakého podvečera.. ne celé odpoledne doma...
ale jinak souhlasím se zakladatelkou za příp. odmítnutí bych se nehanbila, vyšla bych vstříc kdyby si to děti hodně přály.. a promluvila s nimi dopředu o pravidlech.. (a sousedech ) a starých rodičích ) a malém sourozenci ) a možná by pak žádný večírek už nechtěly )