Zdravím vespolek.

Taky to mám taky za sebou. Umřela mi maminka, po 4 letech psychické choroby, kdy byla "poměrně svéprávná", ale v některých věcech úplně mimo realitu a měla nápady na palici. Ale i tak bylo hlavně veselo... Nakonec ji zřejmě zkosilo, že kouřila 20-40 denně. (Já bych z té nervozity letoška asi taky kouřil, kdybych kouřil.)

V sobotu má mamka rozptyl a následně odpoledne jedem k moři. Po pohřbu jsem zase druhej den letěl do Tel Avivu.

Správa domu nám poslala kondolenci a ve druhé větě se ptala na vyklizení. Přitom z nějakých rodinných důvodů chci radši soupis. Takže v bytě jsme akorát vyklidili zkažené potraviny (všechny), vymyli lednici a vypnuli jí.

Čeká mne vyklízení, přitom můj syn si zlomil ruku, moje drahá bude mít operaci a dcerka (a já) máme Crohna, navíc si naplánovala svůj plán na léto.

No v bytě nemá vcelku nic výjimečného, co mělo cenu, prodala, aby přežila pokud to dříve nerozkradl její manžílek(schované věci).

Ale přeci jen je tam pár plastik , které se za první republiky lily v tisících kusech a cpaly se do každé ředitelské kanceláře a pár obrázků, co zůstalo, prý plagiáty (máma byla kunsthistorička), od nějakého známého. Přitom navíc tohle vše by mělo být z půlky už moje, protože to tak kdysi uvedl děda v závěti, jenže komunistům se o obrázcích neříkalo, že ano. Vedle toho zůstal malý díl na cizí nemovitosti (1/8) v horách. Co to znamená pro soupis? Odhady?

Takže, kdy třeba mohu vyházet papíry? (Má tam veškeré práce studentů za posledních deset let, než odešla do důchodu.) Jak s účetnictvím (pokud něco jako "účetnictví" - daňová evidence - poznám mezi tím bincem). Kdy mohu vyházet její šatstvo a věci po dědovi, protože ona to nikdy nechtěla udělat. Začátek dědictví bude v srpnu.

Co s archiváliemi? (pokud je ještě miláček nestihl prodat). Děda měl u sebe "flossenbürgský archiv", byl koncentráčník... Většinu toho předali ještě za komunistů svazu protifaš. bojovníků. Podobně babička vedla spolek "berlíňáků" v Praze.

A dál, co s knihovnou? Problém je, že mamka kouřila jako fabrika a všechno to strašně smmmmrrrrdí. Dětem jsem vrátil teplovzdušný ventilátor, co měla mamka půjčený - a ty ho ihned zahodili na balkón. Přesto, že jsem aspoň do světlíků všude otevřel... A pro mne už to není tak výrazné. Jsou tam docela cenné knihy z dějin umění (asi maturitní obor dcery - 18), jenže ta naivka by je ihned vyhodila.

A dál co s nábytkem? Podle pověstí ho děda hned po návratu z koncentráku koupil z frcu do své firmy a kanceláře, údajně z návrhu Alberta Speera, nacistického architekta a zločince. A je to docela pěkný masivní kancelářský stůl s desítkami štelážek - jenže do prostoru. Už máma ho ovšem měla u zdi. K tomu je ještě další ohromná skříň a mramorovej konferenční stolek (bez mramoru, ten se rozbil), kterou je mi líto vyhodit. Jenže - smrdí, potřebovaly by rekonstrukci a hodí se spíš do kanclu. Ale protože to vypadá, že vlastní kanclík budu potřebovat tak se mi to vyhazovat nechce. Navíc bych měl památku na byt, kde jsem částečně vyrostl. Atd. Atd.

No a majitel za zády tlačí, protože mamce dával ze známosti rozumnější nájem....