Ja mam dojem, ze ani odbornici se upne neshoduji, ne? V psychologii nebo sociologii nebo obojim doslo (teda tak jsem to pochopila) k sematickemu posunu, ten, kdo jeste nedavno byl blbej a zlobivej a dostal pres zadek ma dnes diagnosu a terapie a leky. To, ze k tomuhle posunu (jak v kvalitativnim tak kvantitavnim vymezeni) v posledni dobe doslo, je obecne uznavany. jestli je to tim, ze spolecnost je soucitnejsi a usporadanejsi a bohatsi nebo tim, ze jak rika Monty, resime kraviny, kdyz nic jinyho neni, to je myslim asi stale otazka. Jestli ten komfort nevede k patologizaci normalni lidsky zkusenosti, to se asi nevi. A ted prave vysel krasnej clanek, kde je velmi pekne ukazano, jak cetnost jevu ovlivnuje vyhodnocovani. Kdyz negativni jev poklesne, zacneme ho videt tam, kde neni (objektivne, meritelne neni).