Monty, to jsi mi připomněla s tím stolováním....taky jsem si kdysi myslela, že na tom stojí svět a za každou cenu jsme chtěli jíst vždycky pohromadě....jenže časem jsme zjistili, že syn to společné stolování nemá rád, vlastně už odmalička, tak ho nenutíme, sami si sedneme ke stolu, jemu to dáme ke stolku vedle a ať si to tam jí sám a jak dlouho chce...paradoxně takhle i jí líp, než předtím...a kupodivu je i schopný se najíst společně tam, kde je to zvykem - ve škole, nebo v restauraci...ale jakmile může, tak jí radši sám...