Jste ještě vzhůru?
Jak dokážete zvládnout, když vašemu dítěti někdo ubližuje? Je mi hrozně.. Syn přijel ze školy s modřinou pod okem, na předloktích, kulhá. Vyzvedl ho můj otec (jsem po operaci ruky, neřídím), nevšiml si, řekli mu, že kluk měl špatný den a odvedli ho klidové místnosti - asistent ve spec. škole. Moje mamka nám pomáhá každý den, teď víc. Byla tady, když syn povídal, jak ho "pacifikovali", že ho zalehli, dva (!), že nemohl dýchat. Teď večer jsem jí volala, jak si to ráno vyjednám, hrozně brečela, málem se hroutila. Já nemůžu, když ho mám u sebe, ale je mi hrozně. Je autista s lmp, epi,dmo atd. do školy chodí rád, moc toho nepobere, ale je rád s dětmi a dá se sním vyjít, má své chvilky, k tomu puberta, ale nikdy jsem u něj nezažila rapt, kde by byl nutný takový zásah. Sama jsem nikdy bita nebyla a z této výchovy vycházím i s ním, někdy zařvu to ano. Pro něj byl šok už to že na něj sáhl cizí člověk. No co v té škole vyřeším? Nebyla jsem tam, neviděla to. Bojím se, že se mnou zametou - děcko agresivní, zásah přiměřený, personál proškolený na takové situace, standartní postup a tečka - jakože nebuďte histerka??? Kurnik, ať už je ráno! Přála bych si, aby byl v pohodě jako vždy, přála bych si, aby se to nestalo, přála bych si doufat, že si polovinu toho vymyslel.. ale to si nemyslím...