Na to je výborný mít obrovskou, pestrou rodinu, přirozeně se potkáváš se spoustou variant. Takže se neobávám hovoru s profesorem, ani uklizečkou. Ale já obecně nerada navazuju kontakt s cizíma. Mě děsí to, že musím, ale neděsí s kým. Nejtěžší je mluvit s nemluvou, což je třeba můj muž a taky je to pro mě škola.
Škatulky neplatí ani tady. V rodině třeba nejvíc na koncerty vážné hudby chodí ten vyučený, divný, co? Má totiž syna, co hraje v symfonickým orchestru.
A na magora můžeš narazit mezi profesorama a mezi uklizečkama taky.