Burte, my jsme právě naopak se synem, když byl malý, na ty pohádky koukali společně...povídali jsme si o tom, co tam bylo, nebo jsem občas dovysvětlovala děj, když mu něco nebylo jasné apod...mně naopak přijde špatně posadit děti k těm pohádkám samotné, hlavně ať koukají a já mám čas na nějakou svojí práci... Teď už je syn větší, takže kouká na všechno možné i sám, ale stejně dává přednost tomu, když to může s někým sdílet...televizi máme jednu v obýváku, kde jsme vlastně všichni celou dobu, pokud jsme doma, kuchyň je propojená hned vedle...od jara má syn TV i nahoře v pokojíčku, ale kouká na ni minimálně, občas ráno o víkendu, nebo když večer dávají fakt něco, co chce vidět a my chceme koukat na něco jiného, ale to bývá málokdy...takže u nás někdy koukáme na TV všichni spolu, někdy kouká jen někdo z nás a ostatní si dělají svoje a někdy na ni nekoukáme nikdo...komunikaci nám to neničí, vlastně ani neznáme co to je, být každý zalezlý někde ve svém s něčím jiným, většinou jsme všichni dole v kuchyni a obýváku a nahoru chodíme vlastně téměř jenom spát