My tv máme v obývákokuchyni, jiná v domě neni a zároveň je nás doma dost, tudíž se musíme (teda děcka musí) domlouvat, co se pustí. Máme u ní i PlayStation a Nintendo, tak někdy diskuze bývají bouřlivé a hlasité.
Na televizní pořady se koukají málo, jen ty nejmladší _ večerníček, obcas kouzelná školka a tak. Ale máme rádi filmy, o prázdninách a víkendu dáváme večer staženej film. Výhoda je, že i velcí mají rádi animaky, blbý je, že zároveň malý děcka viděly už filmy, který pro ně nejsou, no... Dřív jsme společně koukali na Kdo přežije a nemůžu si vzpomenout na název _ cestovatelská soutěž na Prima Cool.
Do svyho pokoje zalézá jen ten nejstarší, ostatní se drží furt v kuchyni a obýváku. Učí se u kuchyňského stolu, píší tam ještě teď úkoly. I ten nejstarší. To mě teda docela vadí, páč nemaji klid oni, ani já.
A když nad tím přemýšlím, kuchyňský stůl je u nás fakt nejdulezitejsi místo..