No já jsem právě taky hodně spavá, takže mám pochopení. Ve věku tvého syna jsem taky byla schopná prospat víkendy, prostě jsem to potřebovala, bez toho se to strašně projevuje na fungování. Vidím, co se mnou dělá to, že si to nemůžu dovolit. A úplně jsem nesnášela všechny ty řeči o lenosti, co jsem si v mládí vyslechla, protože jsem měla jiné fyziologické potřeby než je nejběžnější. Vlastní bydlení v tomto bylo neskutečné požehnání, mohla jsem poslat všechny kamsi a spát podle potřeby. To byla jedna z nejhezčích věcí na single létech V dobách těch prospaných víkendů mi strašně klesla nemocnost. Těším se, jak si v důchodu jednou pospím, snad mi to ještě půjde