Tak to mně připadá. Kdyby se choval jako já (žena), nebyl by to chlap (pro mě).

Marko, tak nějak. Já nechci za partnera sebe. Chci MUŽE. Já jsem ŽENA.
Já jsem jednoznačně ta pečující, stmelující, máma, žena. (nemá to co dělat s kariérou, myslím že málokdo je tam kde já/my s mužem). Ale vždycky jsem to já, kdo je to hlavní doma, kdo pohladí a uklidní, povzbudí a usměrní, nechá se rozmazlovat... Muž je ten co to jakoby žene dopředu, nebo "má vize" já ho kočíruju...