Do svých 41 lety jsem nevzala jediný prášek na bolest. Přes migrény, zlomeniny, karpály, operace - nebrala jsem nic. Vždycky jsem se snažila likvidovat příčiny bolesti a ne jen bolest.
Pak jsem měla vyhřezlé dvě plotýnky a doktorka mi do operace psala nějaké dvoje prášky, které jsem mohla brát po 2 hodinách střídavě. Po vzetí prášku trvalo cca 15 minut, než zabral, pak jsem na hodinu nebo hodinu a čtvrt usnula. Když jsem se bolestí vzbudila, posouvala jsem ručičky očima, abych si už mohla vzít další prášek... Dcera říkala, že když jsem spala, tekly mi z očí slzy...
Bohužel, od té doby mám za sebou několik dalších operací a čekám na totálku kolene, mám velké bolesti a beru jakési drijáky od ortopeda a neurologa, protože bez těch bych to nezvládala. Strašně mne to štve a doufám, že až bude ta operace a rehabka za mnou, nebudu muset zase nic brát. Už se na to těším...