Koliho,
já takhle dokázala chodit jeden čas do tanečního kroužku. Byla jsem tam kvůli tanci a měla stálého tanečníka, který byl taky na vztahy trochu mimoň a taky tam byl kvůli tanci. O přestávkách jsme se buď bavili jen my dva a nebo ani ne, šli jsme se třeba projít po budově, hlavně z dosahu ostatních, kteří se bavili mezi sebou. Ale nezapadnutí do té skupiny jako takové pak byl i jeden z důvodů, proč jsme tam oba chodit přestali. A tím jsme se i přestali stýkat.
Představa lidí obvykle je, že tanci se může věnovat jen společenský člověk, není to až tak.

Nebo jsem několik let chodila cvičit, ženské se tam skamarádily, bavily se v šatně, pak chodily po cvičení do hospody, já jsem se nebavila s nikým a jak ke mně doléhaly ty jejich řeči, ani mě nikdo nezaujal tak, abych se s ním chtěla seznámit.