No já bych v jakémkoliv věku dítěti neříkala "tatínek s maminkou už se nemají rádi".

Nevím přesně, co jsem tehdy říkala, asi, že "táta dneska nebude spát doma" a pak "táta se odstěhuje, nerozumíme si, ale bude k nám chodit"

Jako žádnýma kecama jim to neulehčíš, prostě ne, mají smůlu na rodičovstvo, musej si to vyžrat, chuděry (nemluvím o tvých dětech, ale o všech včetně mých)

A pozor, ony se až tak neptají, cítí, že je ve vzduchu průser a nechtěj to slyšet.

Moje tehdy malé něžné děvčátko jednou tedy vyjevilo starost, jestli tatínkovi není někde zima a dostal večeři, to mě teda rozsekalo, brečela jsem, když usnula. Rozvod je prostě špína.